Vysoká tepovka ?

Ahoj holky, mám takový dotaz, koupila jsem si nový sporttester PC Sigmu 10.11 a poprvé jsem s ním cvičila Jillian Michaels Ripped in 30 week 1 a pohybovala jsem se pořád kolem 200 tepů za minutu :O jak se mi po tomhle můžou pálit tuky ? myslím, že to měří dobře a "fat burner" zónu mi to naměřilo něco kolem 109-130 tepů za minutu :/ teď opravdu nevím co s tím

Ahoj přečti si prosím článek v topicu: https://tinastudio.forumczech.com/t397-vecne-dilema-jaka-je-spravna-tepovka-pro-spalovani#8520
A pak můžeme diskutovat a vyjasnit si to :-) Řeknu ti jen, že děláš dobře s tou Jill..

No jo holka, protože cvičení jako Jill se nejede na tepovku Přecti si určitě ten článek nebo něco o HIIT

No tak jsem si to přečetla a jsem spíš zmatená :/ myslela jsem, že ve vysoké tepovce se spíše pálí ten glykogen než tuky... teď v tom mám ještě větší bordel než předtím a ještě mě víc vystrašila ta věta s tím špatným jídelníčkem, protože trpím záchvatovým přejídáním a na druhou stranu zase hladověním.. takže ? no teď fakt nevím co s tím

kikitynkar napsal:

No tak jsem si to přečetla a jsem spíš zmatená :/ myslela jsem, že ve vysoké tepovce se spíše pálí ten glykogen než tuky... teď v tom mám ještě větší bordel než předtím a ještě mě víc vystrašila ta věta s tím špatným jídelníčkem, protože trpím záchvatovým přejídáním a na druhou stranu zase hladověním.. takže ? no teď fakt nevím co s tím

1) vždy se spaluje tuk, záleží v jakém poměru, vysoká frekvence = nižší poměr spáleného tuku
2) Podstatné! při vysoké tepové frekvenci můžeš jet i kratší dobu, protože je to velmi intenzivní a je to výhodnější než když dodržuješ těch 130 nebo kolik si uváděla, protože celkový výdej na kcal bude u Jillian za 30 min daleko vyšší za 30 minut chůze při nízké tepovce. Tudíž z celkového počtu spálených kcal bude i poměr spálených tuků vyšší než při nízké intenzitě cvičení.
4) když půjdeš chůzí v malé intenzitě a dodržíš doporučovaných 45 minut a víc pro spalování v případě této neintenzivní aktivity, tak pálíš tuk hlavně během té činnosti , naopak při Jill to je vysoká intenzita a je důležité, že pálíš i druhý den ve dne regenerace.
5) Prostě Jill a podobná cvičení jsou velmi intenzivní a prospěšná a není třeba si hlídat tepovku tak nízko.

Nevím, co tě konkrétně vyděsilo na jídle? To, že hladovíš a pak se přejídáš je samozřejmě v každém případě pro tělo nedobré i pro hubnutí, což asi víš a může ti ubírat na výsledcích nebo je budeš těžko dosahovat.

Jo děkuji za vysvětlení tak nějak jsem si myslela, že to je.. no s tím jídlem je to problém

A to jídlo máš ted nějak pod kontrolou? Důležité je vědět, co ti to spouští. Já si myslím, že by jsi se neměla moc omezovat v jídle, když máš takovéto problémy. Protože když to přeženeš brzy máš hlad nebo ten pocit, že si něco odpíráš vede k velkým nájezdům na ledničku, pak opět máš výčitky tím nejíš a ty chutě neudržíš znovu na uzdě a pořád dokola. Jedla bych normálně, hlavně mít zásoby jídla po ruce, když máš chuť nebo hlad, nějaké zdravé maxi nuta oříšková tyčinka nebo něco, co ti chutná. U tebe je důležité, aby ses naučila jíst pravidelně -snídaně, sv, oběd,sv, večeře. Vykliď od sebe daleko takové ty prasácké věci jako čokoláda a brambůrky a jinak se jídla neboj a nepočítej, zkus tomu důvěřovat a svému tělu.

moc ne... mela jsem anorexii a ted to zachvatove prejidani :-\ nevim ani co to spousti, ja kdyz jim pravidelnr tak se tak jako tak dokazu na vecer doma prejist, takze to neni moc o tom, ze bych si neco odpirala nebo tak...

kikitynkar napsal:

moc ne... mela jsem anorexii a ted to zachvatove prejidani :-\ nevim ani co to spousti, ja kdyz jim pravidelnr tak se tak jako tak dokazu na vecer doma prejist, takze to neni moc o tom, ze bych si neco odpirala nebo tak...

A jíš dost přes den? Kolikrát to má člověk spojené s nějakým návykem, třeba jestli se večer nudíš, nebo to je jakmile si sedneš k pc nebo telce? Já to mám takhle když přijedu na návštěvu k rodičům, nedokážu se držet, sednu ke stolu a jím, chodím pořád do lednice, i když u sebe doma takovou potřebu nemám a nedělám to. Tak mě to táhne.. někdy je lepší se tomu nějak vyhýbat, když nemáme ještě vycvičenou vůli si to odepřít. Zkus třeba ten večer něco změnit, nechoď si sednou k pc, jestli to tak děláváš a nahraď to jinou aktivitou. Nebo se pořádně přejez ráno než večer

A zkusila jsi vyhledat nějakou pomoc, aby ti lépe naučili porozumět těmto pochodům, co je příčinnou, protože když to najdeš, tak už víš co pro to můžeš udělat.

laura555 napsal:

A zkusila jsi vyhledat nějakou pomoc, aby ti lépe naučili porozumět těmto pochodům, co je příčinnou, protože když to najdeš, tak už víš co pro to můžeš udělat.

no chodim k psycholozce, ale ta tohle vubec neresi, je to spis takova psycholozka nepsycholozka :-\
nevim jestli v tom mam nejaky zvyk nebo tak, ale celkove, kdyz se nas tim tak zamyslim, tak mam potrebu jist kdyz jsem doma, ve skole je to v pohode, ale uz v e skole vim, ze se mi nechce jit domu, protoze vim, ze se zase budu prejidat :-\
je to jako zacarovany kruh, ale asi zrovna nejde se vyhybat domovu,jenom abych se neprejedla

To je jasné, mrzí mě, že máš blbé zkušenosti s psycholožkou, možná zauvažuj o změně, sou i děsně super :-) Domovu se vyhýbat nelze, a nejsi třeba doma moc sama, že jíš? Zkus se nějka zaměstnat a změň zvyklosti, co děláš, když přijdeš domů. Je to pro tebe asi velký strašák, když už se toho bojíš při představě, co se bude dít až přijdeš dom. Zkus si z toho udělat srandu, a zvítěz sama nad sebou. Mě pomáhá se občas překonávat :-)) Nedávej si hned velký cíl jako vůbec si nic nedám, ale navrhni si, co ten den prostě nesníš. A pořádně se za to ohodnoť, ale netrestej se, když to nezvládneš. je potřeba si uvědomit, že každým soustem, které dokážeš vynechat se dostáváš na lepší cestu a měníš se k lepšímu., pečuješ o sebe a své zdraví. budeš štíhlejší, vyrovnanější. Protože tohle chce pořádný kus sebezapření i něco malého zvládnout odmítnout, když už jsi v tom ,,procesu" a určitě tě i malé úspěchy posílí, aby sis začala věřit, že to máš ve svých rukách. Zatím je to mimo tebe, mimo tvoji kontrolu, je to spojeno s večerem a domovem a ty víš, že se tomu poddáš - není to něco, to. Postupně si věř na to, že to zvládneš a dostaneš to po malých částech pod kontrolu, protože je to v tvojí režii a ty na to máš! Jinak mě pomáhá jeden citát, když se sebou smlouvám, jestli si to můžu dát nebo ne a hledám důvody proč jo: Nejsi pes, aby jsi se odměňovala jídlem :-) Jídlo má takovou váhu, jakou mu sama přisoudíš.

No jako opravdu o tom začínám přemýšlet, dneska jsem u ní byla, ale stejně jsem se večer zase nacpala takže to na mě nemá nějaký veliký vliv :/ no jako spíš, když jsem doma sama tak jsem schopná jíst víc, ale i když jsou rodiče doma, tak dokážu hodně jíst, no ten strašák je vlastně to přejídání..jako třeba, že si nedám dneska žádnou čokoládu ? ale to jsem potom schopná se přejíst třeba sušenkami :/ to je hezké a děkuji ti moc za podporu, mohla by jsi být psycholožka (pokud nejsi)

kiki promiň, ale víš jakej je tvůj hlavní problém? moc to řešíš!
pamatuješ si jak zdlouhavě jsme to tu minule probírali a i tak se k ničemu nedostali? je to prostě jen v tobě, o tom chtít, překonat se, a zvládnout to, když to zvládneš jednou, pokaždý to pak bude lehčí.. Neexistuje na to žádnej prášek, kterej ti zaručí nepřejídání se. Mají s tim problémy i normální lidé, a někomu to holt nevadí, ale těm co to vadí bojujou a nevymlouvaj se pořád na něco, jak to nejde.. Já se z toho dostala taky.

Seasha napsal:

kiki promiň, ale víš jakej je tvůj hlavní problém? moc to řešíš!
pamatuješ si jak zdlouhavě jsme to tu minule probírali a i tak se k ničemu nedostali? je to prostě jen v tobě, o tom chtít, překonat se, a zvládnout to, když to zvládneš jednou, pokaždý to pak bude lehčí.. Neexistuje na to žádnej prášek, kterej ti zaručí nepřejídání se. Mají s tim problémy i normální lidé, a někomu to holt nevadí, ale těm co to vadí bojujou a nevymlouvaj se pořád na něco, jak to nejde.. Já se z toho dostala taky.

já vím, a to sis jako řekla, teď se nepřejím ? já s tím opravdu bojuju, každý den, ale většinou to nademnou vyhraje a nezvládnu to.. obdivuji tě za to, že jsi to zvládla, ale já už to docela vzdala, vím, že je to to nejhorší, ale už nevím jak nad sebou mám vyhrát, mně nepomáhá si říct, teď prostě si tu čokoládu nevezmu...

Samozřejmě,že ne - nic nejde jen tak, ze dne na den, chce to čas. Začínej si ubírat na množství (tý čokolády atd. prostě toho čeho se přecpáváš) klidně i jednotlivě po malých částech (např. o jednu kostičku méně denně), ale hlavně začni pokuď to opravdu chceš překonat. Je to jen na tobě, nikdo ti svěrací kazajku nedá