Můj "hubnoucí" blog

Anonymní

Všichni určitě potřebujeme nějak začít, dokopat se k tomu hubnutí a prostě si říct "Dneska to udělám, žádné zítra". No a tak vzniká hodně blogů, protože někomu nestačí si jen vést nějaký notýsek doma. Někdo potřebuje, aby ho ostatní viděli a tím si dodává motivaci. Protože ho lidi chválí (ve většině případech) a žasnou nad tím, jaké změny prodělává.
Když jsem narazila na hubnoucí blog Nikki, po pár dnech jsem neodolala a ještě ke svému knižnímu blogu si založila také hubnoucí.

http://wantit.blog.cz/

Nemám tam sice žádné radící články a podobně, protože to si čtu u Nikki a proč bych měla něco zbytečně kopírovat. Ale prostě si tam píši svoje pocity ze cvičení, svého těla. Občas publikuji nějakou fotografii a míry a celkově se tak nějak rozplývám nad Jillian. Dříve jsem přidávala i jídelníčky, ale od včera na to prdím protože, když vám někdo u naprosto nezdravého jídla napíše, že jako super jídelníček a když si k snídani dáte BeBe sušenky, tak vás div neukamenuje, tak na to jsem vážně neměla náladu...

Je mi 20 let a měřím 164 centimetrů, před nějakými dvěma a něco měsíci jsem začínala na váze 67,2 kilogramů a opravdu jsem se na sebe už nemohla ani podívat a divila jsem se, co na mě přítel vlastně vidí, když sám váží 60kg. Tak jsem se do toho dala a k dnešnímu dni mám cca 61,7 kg. Jsem na sebe pyšná. Snažím se zdravě a pravidelně jíst a hlavně sportuji. I když mi to jídlo občas ujede, tak se nedá nic dělat. Občas se to prostě stane. Hlavní ale je, se tím nijak extra netrápit, pokud to ovšem není dalších 1000kcal navíc Very Happy

. Ale co, příležitostně se to snad může a každý hřeší.

Svůj blog mám prostě proto, abych se s ostatními dělila o své hubnoucí zážitky. Snad se vám tam bude líbit. protože pro mě je to ohromná inspirace a jsem velmi ráda za každý komentář, který mi napíšete.

Anonymní

VeEe: máš blog moc pěkný a tvoje pokroky jsou skvělé, přítele hravě v kilech porazíš! já osobně si blog píšu jako svou vlastní introspekci, byl zpočátku uzamčený, pak jsem ho čistě psychologicky otevřela, protože vím, že nad sebou potřebuji bič a když se o tom ví kde hřeším, tak vím, že si nedovolím udělat krok zpět. A ten udělat nechci! Už mě nebavilo se dívat na to, jak se nemůžu pohnout z místa a stydím se vylézt do plavek. Takže jsem ráda za každý blog, kde vidím, že to nevzdáváte a za každou inspiraci.

Anonymní

jakozamlada: moc děkuji, já jsem si to založila z podobného důvodu, jako tu píšeš, už se na sebe prostě nemůžu dívat a bude ještě trvat, než budu pyšná, ale já to nevzdám Smile

Anonymní

VeEee, moc pěkný to máš.

Taky se snažím něco si spáchat, bohužel jsem na to jelito, takže zatím jsem skončila u jednoho příspěvku a prozatím si povedu záznamy na kolénku do notýsku Very Happy

» Můj nový sportovní blog! :)