"Vždyť ty hubnout nepotřebuješ"

Taky se vám stalo, že když jste se konečně pustili do hubnutí a začalo vám to jít, tak vás okolí začalo přesvědčovat, že vlastně vypadáte dobře, vůbec to nepotřebujete a že na postavě život nestojí? V poslední době mi brácha říkal věci typu, že by mi trochu pohybu prospělo a tak a když viděl že hubnu,cvičím, že si každý den vařím jídlo (on u nás už nebydlí, ale jezdí k nám často), žd jsem si nedala klobásu, tak zas že to nemám přehánět, že lidi mě nebudou mít hubenou víc rádi a že nejsem nijak tlustá a nepotřebuju hubnout a s timhle už jsem se setkala víckrát.

Taky se s tím setkáváte?

Já se s tím setkávám často Proto ani nikde neříkám, že hubnu, ale že se snažím žít zdravě. S postavou jsem docela spokojená, ale prostě se nedokážu smířit se svými problematickými partiemi, proto jsem se zdravou stravou a pohybem začala. Kdybych někomu vyloženě řekla, že hubnu, tak se na mě bude dívat jak na blbečka a přesvědčovat mě, že to nemám zapotřebí.

Já nikomu neříkám že hubnu. Ale oni si prostě všimnou. Třeba mám prostě krabičky se svačinama, když jsem mimo domov, doma vidí že cvičím. Ale nikdo nechápe, že to dělám jen a jen kvůli sobě, kvůli svýmu pocitu, sebevědomí, zdraví.

Tohle znám taky... a to je úplně demotivující, že? jedinej přítel mi říká, že se mu měním před očima a že se mu moc líbím. Otec ten jen kouká, ale neřekne ani slovo, je taky sportovec a dokonce mi nabídl SÁM, že mi z garáže donese činky - vy ho neznáte, ale mlčení na určité změny je u něj souhlasné gesto a když vám něco nabídne, to je naprosto to nejvstřícnější, co může udělat, je taková povaha Takže mám kolem sebe dva lidi, kteří mi drží palce

Bohužel, jsou i tací, kteří mi řeknou "už stačí, už nepotřebuješ hubnout." třeba moje mamka. ona nechápe, že mi ted už o nejaké hubnutí fakt nejde, měla jsem 73 kilo, tehdy jsem chtěla zhubnout, ale ted, když mám skoro 62, tak už přemýšlím jinak, chci se tvarovat, vypadat zdravě a to s tukem na břichu a na prdeli fakt nemůžu To mám vždycky pak chuť říct, ať se všichni staraj o své bůčky a mě nechaj na pokoji s činkama... takže ne, že nepotřebuju hubnout, ale jediný co nepotřebuju je poslouchat tyhle žvásty.

A když mi tuhle známá řekla "ty už jsi hubenější jak já" s takovým tím vykrouceným gestem v obličeji, tak jsem se jen usmála na důkaz, že s ní souhlasím, jelikož diskutovat s někým kdo má IQ menší než je můj klidový tep fakt nemíním. Nikdy bych nikoho neponížila tím, že bych mu řekla něco takového - úplně jsem z ní cítila zášť, pohrdání, jakože už konečně patřím do skupiny těch štíhlých... kráva ještě teď mi je z ní blbě

Mě teda přítel říkal, že se mu líbím jak jsem, ale stopro vím, že štíhlá se mu budu líbit víc. A bude se mu líbit že se přestanu stydět a nebudu se zakrejvat že by mě extra přímo podporoval, to ne, ale stačí mi že mu nevadí že mu hlásim každej úbytek na váze a trpělivě poslouchá mojr nářky, když se nedaří akorát mi furt nabízí pizzu, čokolády a tak, ale tomu už se vždycky směju naši mě taky celkem podporujou, kamarádka hubne taky, tak se podporujem spolu, ale zbytek lidí má furt kecy "abych si těma dietama neublížila" apod., přitom stopro jím víc než oni je to demotivující, ale já už to nevzdám. Jsem do toho fakt zakousnutá

to je dobře přesně jak říkáš už je to prostě styl života, i já jsem tím už posedlá, zdravě

můj přítel taky říkal, že se mu líbím, jaká jsem ) vůbec mě do cvičení netlačil, nikdy mi neřek, že bych někde měla něco shodit, ale teď je rád, to na něm vidím, si mě prohlíží to je strašně milé ten tvůj bude taky rád a bude čumět, to, že tě nenutí je dobře, má tě rád takovou jaká jsi, a když budeš kus, tak o to bude pyšnější že má takovou přítelkyni Oni to neřeknou nahlas ti chlapi, ale jsou pyšní dost

Musím se přidat Příteli se taky líbím taková, jaká jsem, ale když uvidí moje břicho, na kterém se (v dobrém světle ) rýsují svaly, které tam dřív nebyly, nemůže z něj spustit zrak. Sice mi nezdravé věci nabízí, ale stačí mu jedno "ne" a nepřemlouvá. Dokonce začal taky cvičit Je sportovec, svaly měl už předtím. Ovšem až mu vykouknou ty břišní svaly, co schovává, taky na něj budu o to pyšnější

Tak já taky přidám svojí trošku do mlýna . Já jsem se příteli vždycky líbila, jaká jsem byla, ale teď už na mě sám pozoruje změny a myslím, že se mu to líbí, určitě se mu to líbí . A až budu mít sexy svalnatý tělo bez tuků, tak se mu budu líbit ještě víc, to je jasný. Sám teď začal taky cvičit, ale on shodit nepotřebuje, chce si nabrat jenom svaly. Ty teda jako má, ale chce břicho a tak.
Beztak nejvíc mě ale sere jeho máma, jak mi přišla ta guma na posilování tak ona "Ty to s tím cvičením myslíš fakt vážně jo?" a úplně takovej výraz sem na ní hodila ne. Ona sama je líná jako prase a stěžuje si, že je tlustá, ale aby hnula prdelí to ne, sedí furt jenom u počítače a nehejbe se. A když jí člověk řekne, že je to na půl hodiny, tak se může posrat, že nemá čas a pak chodí a stěžuje si, že má sto kilo (což fakt má myslím, nebo aspoň před rokem měla cca). Nechápu takový lidi a ještě se diví, že vy se sebou něco děláte a blbě čumí. A když vyjdu z přítelovo pokoje zpocená tak "Si cvičila?" ne, škrábala jsem se na zadku a proto sem tak zpocená.... omg

ty jsi cvičila? ne, zalívala jsem kytky

můj přítel nějak minulý týden přišel domů a vidí mě na zemi v "planku" a ptá se:"ty cvičíš?"- neee hledám mravence... to je jako přijít k někomu domů, zazvonit, on otevře a ty se zeptáš "jsi doma" ? já tohle nesnáším

To Pavel si třeba stoupne a říká "Dělej Meruno, pořádně" tak ho pošlu do patřičných mezi a jindy třeba při cardiu 1 si ke mě stoupnul a obtěžoval mě

A nebo když někomu voláš např.: "Je to Bobeš?" nebo něco tak vždycky takový blbý otázky ne.. to mi připomíná pavlovu babičku :DDDDDD u jasnejch a očividnejch věcí se ptá "Jíte jo?" "Zalejváš kytky jo" "Máte kafe jo?" až bych jí jednu vrazila

no přesně očividné věci nejlepší jsou operátoři, jak vždycky volaj a chtěj ty rozhovory, zvednu telefon "prosím, Čechová"... na druhé straně "dobrý den, mluvím s paní čechovou?"

nebo umýváš nádobí... "ty umýváš nádobí?"

konec nemůžu jdu radši na workout 5 ať mám tu sebevraždu za sebou

jsme si teď vzpomněla mi přítel jednou vlezl na záchod a ... "ty jsi na záchodě, jo?" ty voleeeeeeeeee tak kde jsme?

:D : :D:D:D jak jednou bylo ve Vyvolených na primě "Kačenko ty kakáš?

hej ale Vyvolený jsem měla ráda ... obzvlášť tu první řadu )) to jsme ale už někde jinde ty mazej na ten workout, já půjdu tak za hodku na sedmičku

trošku se vám to zvrhlo, holky:-))
mně taky můj přítel nikdy neřekl, že bych měla sundat tu celulitidu nebo že bych měla zvednout prdel a jít něco dělat.. jenže já se taky naučila, že když nechcu slyšet rady, tak si nestěžuju:-))
na mně není vidět, že jsem zhubla (taky to jsou jenom 3 kila, to mi stačí), ale moje kolegyně v práci taky trochu hubne a cvičí a ta má ze svých prs půlku, tak to všichni komentovali, někdy to jsou vidlaci:-))
já bydlím jenom s přítelem a rodinu mám daleko, ale moje segra ted ztratila 10 kg, když přestala jíst tučný (maso a čokoládu) a smažený, tak ta slyší furt, jak je děsně hubená..
jinak těžce souhlasím s VeEee o kecech tchyně. z toho rostu. "já za tvých letech jsem byla taky hubená, ale ted nemam na nic čas.." "ale je to jen pul hodina" "ale to nejde, já toho mám moc v práci..." a kydne se před telku na nějakou telenovelu.. je to škoda, ptž už to není pěkný a ona byla kus. a furt si stěžuje.
asi je to dobře, že bydlíme tak daleko od rodiny, ptž když jsme tam byli a já cvičila, tak to bylo "A proč tak moc cvičí?" "a není to už moc". přítel mě naštěstí bránil, on je rád, že mám koníčka:-))

jsou to paradoxy ono je to legrační, třeba teď byla oslava rodiny manžela a všichni mu tam říkali, ty jsi nějak v poslední době zhubnul (byl vždy štíhlý) a on jim řekl: ne, přibral... tak všichni kroutili hlavou, ale ona je to pravda, protože od doby co chodí posilovat 4x týdně (budou to dva roky bez přestávky) tak nabral 8kg... ale svalů, takže je to poznat na tom že má vymakané ruce, ramena, záda, kde zmohutněl, na břiše ale vytvaroval, takže je tam štíhlejší.
A ani mě neminula otázka: Ty jsi zhubla viď??? (ježíš jak já tuhle otázku nesnáším, asi proto, že mám pocit, že mi tím říkají, ty jsi byla předtím pěkná macanda ). A pak dotaz jak jsem to udělala... Tak říkám, začala jsem konečně hodně jíst! to jim hlava nedokáže zatím pobrat

Mám to úplne rovnako.
Priateľovi som sa páčila vždy, ale pred pár dňami mi narovinu povedal, že sa mu viac páčim, som viac sexi a má aj väčšiu chut na sex. Príjemne sa to počúva.

No a čo sa týka kolegýň a babičiek a pod. Tiež furt počúvam, že už je to moc a mám prestať. Nikto nechápe, že to nie je trápenie. Pritom každý - minimálne rodina na chate - vidí, ako stále iba jem.
Lenže sa do toho samozrejme hýbem.

To jsi řekla pěkně )
Lidi si myslí asi, že je to trápení, ale já se přitom bavím a dělá mi to radost, to je jako bych někomu říkala, nechoď do kina... už nečti... už si nekresli... jako proč? Je to koníček

Ale holky, zase na druhou stranu si lidi všimaj že vypadáte jinak, že ste zhubli, jak vám to sluší Já zhubla 15 kg a nikdo si nevšiml (možná všiml, ale aby mi někdo řekl že sem dobrá tak to ne ... )

mysicko: mně nikdo neřekl, že jsem dobrá beztak si každý myslí a představuje, jak se mořím hlady a trápím se u fitka oni to vidí úplně jinak, čekaj, že jim povím nejlíp "no zhubla jsem po zázračné pilulce, která odbourává sama tuk a nahrazuje ho svalem"... lidi jsou prostě trdla.

Njn, holt na sebe musíme být pyšný sami

Joo bohužel v mém okolí taky nikdo nechápe, že jím zdravě, protože mi to chutná a chci pro své tělo jen to dobré. Všichni si myslí, jak trápím se hlady a skoro každý den se mučím pohybem, nikdy asi nepochopí,že mě to prostě baví. Babička na moje odmítnutí kusu koláče reaguje tím, že se nevyvinu,ve škole budu blbá apod. Zezačátku mě mrzelo, že nikdo nechápe proč jsem změnila životní styl, teď už se blbé poznámky snažím radši ignorovat..

mysickaa napsal:

Ale holky, zase na druhou stranu si lidi všimaj že vypadáte jinak, že ste zhubli, jak vám to sluší Já zhubla 15 kg a nikdo si nevšiml (možná všiml, ale aby mi někdo řekl že sem dobrá tak to ne ... )

Mě to nikdo neřekl, a to už opravdu vypadám jinak než před dvěma měsíci než jsem začla cvičit. O víkendu jsme měli oslavu a bylo tu celé příbuzenstvo a nikdo se ani slůvkem nezmínil přitom snad i slepej by si toho už všiml... ono když člověk přibere tak mu to říká každý, ale když zhubne tak už tak často ne (přece nás nikdo nechce jen tak chválit, že vypadáme líp)

Mischelko, mně se až mamka po 11 zhubnutých kilech zeptala, zda jsem nezhubla? kašli na to ) často se lidi neptaj, ale vidí a vře to v nich, že tys něco dokázala )) uvidíš, že ten čas nastane a ty pak na ně vybafneš číslo kolik a oni budou paf!!! Nech si ten moment překvapení pěkně "vyzrát" ))